Zpět

Projekt Vejce, Středisko volného času RUBIKO Rosice

Fyzika nefyzika a přece se nerozbije.

P-koordinátor

Stanislav Oplatek, Středisko volného času RUBIKO Rosice

Cíl aktivity

Aktivitu jsme zařadili do první poloviny tábora. Cílem bylo hlubší poznání kolektivu, uvědomění si jeho důležitosti a významu jedince v něm.

Prostředkem pro to je aktivizace skupiny, podpoření kooperace (pokud pracujeme ve skupinách) a kreativního uvažování.

Cílová skupina

Homogenní věková skupina bez věkových omezení.

Časová dotace

30-45 minut

Rozvíjené podnikavé dovednosti

Spolupráce, prototypování, navrhování, řízení projektu.

Pomůcky

Kancelářské pomůcky, vejce, případně další materiál, jaký uznáte za vhodný nasazení.

Než jsme začali tvořit

Před aktivitou jsme v kruhu vedli reflektivní diskusi, zda účastníci raději pracují samostatně nebo v kolektivu a proč. Zda to má pro ně nějaké nevýhody, případně výhody, zda si myslí, že jejich výsledek bude lepší při práci v kolektivu, nebo jednotlivě.

Pojďme zkusit aktivitu týmově. Nakonec zhodnotíme, zda byla cesta k úspěchu snazší, nebo těžší, případně jaké komplikace se objevily a zda bychom cíle dosáhli za stejných podmínek také jednotlivě.

Sestroj přistávací modul pro syrové slepičí vejce tak, aby přežilo pád z výšky 5 metrů na betonovou podložku.

Děti budou pracovat v 3 členných skupinách, které sestavil předem vedoucí.
Při plnění aktivity děti musí kombinovat základní znalosti fyziky, prototypování a kreativního přístupu při řešení vzniklých problémů.

Jdeme na to

Nejprve si děti musely navrhnout projekt, na kterém se jednomyslně shodnou. Potom mohly začít nakupovat suroviny v připraveném “obchodě” (rozložené a oceněné zboží na lavici). Jednotlivé položky byly oceněny, děti pracovaly se stanoveným limitem peněz, mohly si ale zpětně vydělat odkupem nepoužitého materiálu (za nižší cenu, než nákupní). Záměrně jsme neumožnili přeprodej mezi skupinami, protože cílem bylo sestrojit projekt ve stanoveném čase se zaměřením na kolektiv, nikoliv práce s pojmem “hodnota” a “cena”. Následovalo sestrojení a vyzkoušení prototypů - přistávacích modulů.

Co se nám podařilo

Žáci se naučili kombinovat různé znalosti, na základě jim dostupných znalostí modelovat možné scénáře vývoje pádu vejce a kreativně na tyto scénáře reagovat. Výrazně se projevily “střety charakterů” jednotlivých dětí - logicko-fyzikální vs. hravě zvídavé, příp. umělecky směřované uvažování se projevilo již u dětí prvního stupně a dětem dalo práci, aby se nakonec skutečně na podobě projektu shodly a dohodu dokázaly držet.

Tuto skutečnost také vnímám jako nejvýraznější moment překvapení pro účastníky v celé aktivitě (tzn. reflexe, že mohou být velmi rozdílní v uvažování). Zároveň bylo pozitivní, že většina projektů skončila úspěchem (reflexe - přes rozdílné přístupy dokázali najít vhodnou cestu, často úspěšnější než při samostatné práci).

Dobrá rada

Neraďte dětem, co by měly dělat, i když je to někdy dost těžké :).

Zvažte, zda si děti budou materiál kupovat, nebo nikoliv, je to sice zajímavý a často zábavný prvek, na druhou stranu může odvádět od prvotního záměru - soustředit se na spolupráci.

Variace

Materiál lze ponechat zcela v kompetenci účastníků a přizpůsobit věku (od “nakup si sám” /nutno vybavit děti reálnými penězi!/ přes “vyber si z nabídky” po “co si seženeš, to máš”).

Zavedení možnosti přeprodávání materiálu mezi skupinami - tím lze v reflexi pracovat s pojmem “hodnota”, soutěžící mohou kalkulovat s hodnotou materiálu v rámci soutěže.

Pokud chceme podpořit především kreativitu jako takovou, je dobré nechat skupiny, aby vznikly spontánně a nebránit se ani práci jednotlivce, pokud toto přání vysloví.