Zpět

Třída jako tým, ZŠ Miroslav

Dejte šanci budoucím druháčkům se po prázdninách sebevědomě vrátit do lavic.

P-koordinátorka

Jana Pavlů, ZŠ Miroslav

Cílová skupina

žáci 2.A a 2.B

Časová dotace

4 vyučovací hodiny

Pomůcky

Papír, tužka, míče, švihadla, pracovní listy (Po)prázdninové bingo.

Rozvíjené podnikavé dovednosti

Kreativita, spolupráce, hledání vhodných řešení, navazování nových přátelství, stmelování kolektivu.

Než jsme začali

Mnozí žáci se neviděli téměř celé prázdniny a bylo třeba je znovu připravit na to, že třída je tým, třída je jedna rodina a je třeba si pomáhat nejen během výuky, ale také po škole, ve školní družině a v různých kroužcích SVČ a LŠU.

Jdeme na to

Úkolem bylo navazovat kontakty, spolupracovat při dotváření pracovních listů, dodržovat pravidla fair-play při sportovních aktivitách.

Žáci se po příchodu na určené stanoviště, hřiště školní družiny, rozdělili dle počtu na různorodé skupiny podle provázků. Vytahovali si je z rukou pedagoga, byly stejně dlouhé a konce provázků signalizovaly dvojice, případně čtveřice a nebo skupinky po šesti dětech.

(Po)prázdninové bingo pro většinu dětí znamenalo překonání ostychu a překážek při zjišťování odpovědí na otázky, které byly šité přímo na prázdninovou dobu. Např.:
„Najdi někoho, kdo o prázdninách držel v ruce mušli“.
„Najdi někoho, kdo o prázdninách stavěl hrad z písku“.
...

Někteří žáci si nepamatovali ani jména svých kamarádů ze stejné třídy, natož z paralelní třídy! Jiní si zase nepamatovali tvary písmen. Zvolili tedy raději tiskací formu písma. Přesto pracovali všichni s ohromným nasazením, jelikož na všechny zúčastněné žáky čekala i sladká odměna. Ptali se (i učitelek), zjišťovali pravdivé odpovědi, snažili se správně napsat jméno spolužáka, aby to i dobře přečetli.

S papíry a tužkou se vydováděli všichni při kreslení obrázků podle daného zadání, přičemž zároveň kreslili dvojice jednou tužkou. Sehrát se v páru bylo i úsměvné, obrázky však byly pokaždé povedené a dokonce nevynechávali ani drobnosti - u domečku nechyběl komín, zahrádka, vlnkovaná střecha.

Během sportovních aktivit byli žáci ohleduplní, féroví, někteří až moc odhodlaní za každou cenu zvítězit. Povzbuzovali slabší, pomáhali jim plnit krkolomné disciplíny, u nichž si někteří moc nevěřili.
Neostýchali se, zatím, držet za ruce ve smíšených družstvech a snažili se zapojit i jednoho nového ukrajinského kamaráda.

Co se nám podařilo

Bylo velmi krásné a podnětné pozorovat nejisté reakce, při nichž se ostýchali oslovit svého kamaráda z vedlejší třídy. Někteří neuměli ani správně položit otázku, přesto se snažili a nějak to zvládli. Pokud narazili při komunikaci na chybu, nenechali se odradit a pátrali dál. Hodně se ptali spíše svého bližšího kamaráda, jestli neví, jak se ten a ten jmenuje. Bylo patrné, že někteří jedinci pouze zmateně pobíhali, protože nepochopili pravidla hry. Celkově však působili velmi spokojeně, hry je bavily, nikdo se nenudil! A nálada byla úžasná, nikdo se s nikým nehádal, nikdo nikoho neprovokoval a všichni si dopoledne užili. Těší se, že si vše ještě někdy zopakujeme.

Dobrá rada

Nenechávejte děti tvořit skupinky samotné, nemohou se nikdy domluvit!
Nezasahujte do tvoření, pouze kontrolujte náladu a pracovní nasazení.
Dovolte dětem vylepšovat hru podle vlastních nápadů.

Variace

Pokud by nevyšlo počasí, je možné ve třídě vytvořit z papíru kuličky a foukat je po zemi k určitému cíli. My jsme využili školní chodbu. Jemnou i hrubou motoriku cvičili žáci při posílání těchto papírových kuliček po dráze, která vedla přes různá zákoutí třídy.

Papírové kuličky také usazovali mezi svá čela a v rytmu hudby se s nimi museli pohybovat. Kuličky si také mohli schovávat a hledat je podle hlasového návodu kamaráda. Jeden ze dvojice mohl mít zavázané oči a rovněž podle hlasového navádění s povely vpravo, vlevo, dozadu, dopředu musel kuličku najít.

Spolupráci mohou natrénovat i přesným foukáním papírové kuličky na určené místo, kdy se střídají při plnění úkolu a musí se k místu určení dostat co nejmenším počtem fouknutí. To vyžaduje velkou dávku soustředění a spolupráce, ale i komunikace.

V kruhu si pak mohli zopakovat psaní písmen a číslic na záda kamaráda při hře „Milý strýčku, tečka. Posílám ti křečka, tečka“. Tam museli zapojit obě mozkové hemisféry, protože určovali, co píše kamarád a zároveň psali sami vzkaz kamarádovi na záda.